DÁVNÁ HISTORIE, SVĚŽÍ SOUČASNOST

Sedmidenní plavba (včetně nalodění a vylodění)  začíná i končí u našeho "domácího" mola v malém letovisku Korfos.  Nalodění je možné v den příjezdu od 15:00 hod. (případně dle dohody). Opuštění lodi (vylodění) musí proběhnout nejpozději v 9:00 v den odjezdu. V čase před a po plavbě můžete samozřejmě využít pohostinnosti České jachtařské základny Faros-House. Vedle ubytování a občerstvení je zde možné využít WC, sprchu, plážová lehátka, zapůjčit kajak, paddelboard a nebo se zúčastnit večerní grilovačky.  V průběhu týdne vás pak čeká   5 až 6 dnů plných jachtařských a cestovatelských zážitků.  Budeme se toulat nejen po moři, ale i po velmi zajímavých ostrovních i pevninských částech Sarónského zálivu, který je vyhledáván zejména začínajícími jachtaři. Je dobře chráněný a plavby jsou zde převážně klidné a krátké (4 až 6 hodin). Samozřejmě i tady umí moře připomenout svou sílu,  ale přesuny mezi ostrovy a pevninou nebývají nijak náročné.  Značná atraktivita míst (fotogenický Poros, zatopené město a amfiteátr v Epidauru, Poseidonův chrám v Sounionu, chrám Affaia na Aegině, syrné lázně či vulkán na Methaně,  jsou důvodem ke zvýšené sezonní koncentraci rekreačních plavidel a turistů. Zejména některá místa jsou rušná a pokud hodláte kotvit v některém z přístavů, bude tomu  potřeba podřídit i čas připlutí (v brzkých odpoledních hodinách). Obrázky naleznete v GALERII. 

Sarónský záliv se nachází blízko Atén a jeho oblast je oblíbeným místem v Egejském moři díky historickým památkám, své poloze i jachtařským podmínkám.  Jedná se o značně rozlehlou oblast. Záliv napříč měří kolem čtyřiceti pěti námořních mil a ze severního okraje k jeho jižní otevřené části doplujete po nějakých padesáti námořních mílích. Ze západu ho uzavírá peloponéský poloostrov (vlastně ostrov) společně s Korintským průplavem, ze severu a východu jej obkružuje Attika. Z jihu a jihovýchodu je záliv otevřený a poplujete-li z něj na jihovýchod, dorazíte na Kykládské ostrovy. Jižním kursem, ve vzdálenosti asi 150 nm, pak leží Kréta. Egejské moře získalo své jméno od boha Aigea, který se vrhl do vln rozbouřeného moře, když se domníval, že jeho syn Théseus byl zabit na ostrově Kréta.